Mít plán

nascheanou

 

 

 

přívaly vln, běžíme ve větru

v dálce svítí bílé břehy Anglie

písek se proměňuje

odliv

 

my se neodléváme, právě naopak

slíváme se dohromady

spolu

nejde to bez sebe

už nechceme

 

botou kreslíš do písku tvar kruhu

tvé tělo se v khaki bundě nahýbá

stoupáš si dovnitř, chceš mě tam také

 

rozbíhám se proti tobě

objímám závan soli

 

 

—-

 

 

racci se v houfech slétají

dělá to nepravidelnou linku

klesá a stoupá jako rty v křeči

 

panelově secesní domy v řadách

J ukazuje na jeden z balkónů

sen o tiché pracovně, ebenovém dřevě, modrém inkoustu s výhledem na nekončící moře

 

tentokrát se netopím v hloubkách

jen tiché vnitřní zakopnutí

hrknutí při zašeptaném « ano »

 

jaké to je

když z ničeho nic

spadne obloha?

 

—-

 

šedá svodidla

světla za oknem se míhají - oranžové skvrny

elektrické tovární konstrukce

průmyslové příšery zabodané ve vlahé trávě

 

béžový kožený interiér

vůně umělé vanilky s příměsí benzínu

je tma jak skvrna nafty

 

propletené prsty na dvou necizích rukách

třeme se klouby, záděry se zahojily

mít v životě plán - mít ho

najednou

 

—-

jak dlouho vydrží v písku vyrytý obrazec?

být romantičkou, myslela bych

že napořád

nejsem a myslím si to přesto

 

po příletu vychrstlá ledová voda do obličeje

« věk na to máš, gratuluju »

když spadne klec zklamání

bolest je cítit pouze z dálky

 

—-

 

zvlhlá oční bělma

pod stolkem krabička kapesníků

slza skápla na umaštěné sklo

televize běží - výročí 100 let republiky

stromy za oknem se nepatrně nahýbají

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.