Cestami cest

Zuzulinka

... nevím, co vítr nese strání... čas jeřabin a odříkání? ... či jenom šátek ňáké tety?... možná, že šlápl do palety a teď si jen tak loukou pluje... k svačině světlo ukusuje


slunce se krčí na úvoze
země, jak pastýř volá     k noze!
na psa co nikdy neštěká 

barvy si kopec   obléká

 

cestami cest
a možná býlím
prodloužit tuhle kratochvíli

 

dere se cosi z daleka

 

všechno je náhle

v odkvétání

     je časosběrů      a také zrání

     v ničem už nelze polevit

 

ozvěna nese ticho strání
čas neúprosných obléhání
kdy boží ruka jen tak párá
z koberců mlhy              

        zadní nit


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.