Rozestel

fusky

srdce mi spálily kopřivy, protože nesmí se - vlastního strachu se bát

vystydla polívka - ze čtyřech akordů - tak mne tu máš

rozestel postel, já u nohou schoulená - v klubíčko stočená, budu ti spát


I.

duše,

jako černej inkoust
slova,
ostrá jehla snad
pod sinou - mojí kůži, dokázal jsi vetknout
mnohem víc, než chvíli
milovat


II.

v mých tepnách - pachuť železnýho prachu

na plicích - kouřem namodralý strach,
že tvýho nejvnitřenějšího štěstí
bude má láska - prachsprostý a nelítostný
vrah


III.

pro každý pohled oka tvojí mámy,

co ze tvé dlaně střeží tenhle svět

já - jitrocelem obložím ti rány

a tupý - osamělých nocí - klín
ze smutku
budu vyrážet

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.