MALÝ A VELKÝ LOVOŠ

vesuvanka

Není to žádné literární dílo, jen trochu přírodovědy doplněné štětcem a barvami...


MALÝ A VELKÝ LOVOŠ

Lovoš, tvořený dvěma vrchy - Malým a Velkým Lovošem, majestátně se tyčící nad Lovosicemi, patří mezi dominanty Českého středohoří. Někdy je nazýván "králem Českého středohoří". Panoráma obou Lovošů svým tvarem sopečný původ nezapře, i když miliony let je poznamenaly erozí a odnosem horniny. To, co dnes vidíme, jsou už jen vnitřky (přívodní dráhy) původního vulkánu, který byl mnohem vyšší.

Malý Lovoš s nadmořkou výškou 489 m, nazývaný též Kybička, je tvořen znělcem, Velký Lovoš s nadmořskou výškou 570 m je tvořen čedičem. V sedle obou vrchů je patrný rozdíl mezi oběma horninami. Znělec je světle šedý a zvětrává zde do desek, čedič je tmavě šedý a zvětrává zde do nepravidelných balvanů, spíše hranolů. Mrazovým zvětráváním se vytvořily na strmých svazích kamenné sutě, které nás zaujmou zejména na Velkém Lovoši. 
Geologickou zajímavostí Malého Lovoše jsou tři skalní útvary "Panenské kameny", k nimž se váže pověst o třech dívkách, které zkameněly za trest, protože nešly do kostela na mši.

Malý i Velký Lovoš jsou porostlé listnatými lesy s převahou dubů, ale rostou zde i habry, lípy, javory a břízy. Stromy, zejména duby, které se uchytily v kamenných sutích, jsou nízké, mají široké koruny a křivolaké větve.

Vrcholová část Velkého Lovoše byla vyhlášena v roce 1948 přírodní rezervací pro výskyt mnoha druhů rostlin stepního charakteru, z nichž některé jsou chráněné (například bělozářka liliovitá, koniklec luční český, kosatec bezlistý, třemdava bílá, kavyl Ivanův). Na níže položených svazích Velkého Lovoše byly založeny ovocné sady.

Z vrcholu Velkého Lovoše je krásný rozhled na okolní středohorské kopce a do údolí Labe. Je zde i turistická chata a možnost občerstvení.


akvarel


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.