Dětství

Zbora

 

Videoklip k básni je tady

 

 

 


 

 

 

 

 

Zastesklo se ti po dětství

přitisknout se k mámě

vrátit tu nepochybnou jistotu bezpečí

kdy se nemůže nic stát

pokud tě drží v náručí

 

 

Běžíš s ostatními dětmi lesem

z prudkého kopce

nohy šustí v listí

pouštíte to

necháte malá pružná nesmrtelná těla

lehce letět dolů

kolem se míhají větve

je ti sedm let

starší děti už jsou vpředu

nestačíš jim 

i když kopec sjíždíš volným pádem

brzdíte rukama o kmeny stromů

nadechneš se

vyhrneš si modré tepláky do pasu

zakasáš do nich tričko s obrázkem medvídka

odrazíš se od kmene a uháníš dál skoro kolmým svahem dolů

ruce kmitají v rytmu 

o číslo větší botičky jsou už plné jehličí

je to rychlost

jakou už nikdy nepřekonáš

občas některé z dětí upadne

udělá pár kotrmelců v měké podestýlce lesa

doskočí na chodidla a s výskotem se dál valí záplavou loňských listů

byli jste spolu nahoře na výletě 

z letní nudy

kilometr nad vesnicí

tůra na celý den

teď spolu letíte z kopce dětství

spolu

až se svah změní v rovinu

zastavíte se 

udýchaní a rozevlátí

s pulzujícími drobnými svaly 

které fungují tak jistě a samozřejmě

že se tomu dnes už nechce věřit

že to vypadá 

jako sen

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.