O čaji

Thea v tramvaji

Když jsem byla nemocná,
tvářili jste se ustaraně.
Zvedli jste mne 
a posadili na přebalovací stůl,
který byl potažený koženkou,
co se přilepila na zadek.
Dobře si pamatuju ten sešit,
kam jste mne zapsali,
aby se na mne v té frontě
nezapomnělo.

Ve vzduchu létaly bacily, 
vážnost a strach.
Paragraf - co to znamená?
Asi něco jako inkaso.
Nebo sporožiro.
Nevím co to je, 
ale pokud to máma má, 
tak je to určitě dobře...

Už jdeme! Jsem na řadě,
já a moje chřipka,
díky které mne berete do náručí.

(Zadek se s mlasknutím odlepil od koženky.)

Čekali jsme dlouho,
ale stálo to za to - 
říkám si po mnoha letech,
ve svém bytě
a vařím 
čaj.

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.