Přijď

MAJKL65

Dívám se do očí černého nebe

na stíny v ulicích snad vítr hraje

ruce mám z kapes ven pod nehty zebe

mrznou teď věty mé a srdce taje.

 

Krev v žilách proudí jak divoká řeka

tak stále dokola jak běží psi

a tíže kamenů je snad již lehká

z duše mé zmizely nánosy rzi.

 

A z šedi povstali nahoře holubi

z pírek jež padají, stává se sníh

košili obléklo město teď naruby

svítí se v pokojích ze stránek knih.

 

Čteme jak hladoví slova i mlčení

plakáty dnů lepí na sebe čas

na nich jsme chvílemi těl našich kreslení

přijď se dnes na chvíli rozloučit zas.

 

A kočka tichounce upíjí mléka

do misky nalil jej měsíční svit

a víš, že pohled můj tě potmě svléká

jen najít šatů tvých zbloudilou nit


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.