vodní III.

cvrcka

 

 

Dokud je peřej u kotníků,

pozoruješ mě z povzdálí.  

Vím o tom - silná od šťovíku - 

vím o všem,  co jste zbabrali.

 

Brodím se proudem s štikou v těle,  

razím jen vlastní zákony.  

Bez pohrdání. Bez přítele.  

S vědomím, že jsi jako my.

 

Stržená z břehů. Podemletá.

Kde vězíš! Chci tě za topol! 

Bezhlavě jako moje léta 

utíkáš, orobince stvol. 

 

Proud mě chce roztlouct o kameny.

Nedám se. Jsme sví, bezejmenný!

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.