kazmarka

atkij

 

 

čím jsem starší

tím víc se mám ráda

nad prudkým svahem

za zády bezpečí vytváří těžiště

odvaha přede mnou – ufrnklá myš

 

po letech vidím ho očima studentky

jíž po pár rumech narostla křídla

do zkratek průseků

na muldy těl

půjčené lyže unesly šrámů…

 

po letech vidím ho dětskýma očima

kterým jsem říkala

neboj to zvládneš

pomalu traverzuj

od lesa k lesu

 

neboj to zvládneš

říká přes rameno

starší o odvahu

o echo prozření

a teď o vzdálenost

kam až ho dohlédnu

 

jen bouda na kotvy pořád ta samá

 

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.