Můj život, který nebyl

Lelian

Když chystáš snídani

Snažím se vylézt z tygří tlamy

náš domek na pobřeží

pokrývá krusta ze soli

 

Všichni jsou ve člunech

Daleko na moři bimbají se

jak doutníky ve vaně do které

z kohoutků sípám rez

 

Vítr se svalil do rákosí

Odříznut ze šibenice znovu se lituji

Někteří hosté vstali příliš brzy

a jiní odešli už během večera

 

Podáváš mi čaj a vlídné slovo

Jsi lesklá jako ranní asfalt

po noci kdy sprchlo

 

Dnes z toho nic nebude

bleskne mi hlavou

Moře mi olizuje lýtka

jak slizký pes

 

Dnešek vynechám

po zbytek času.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.