Kuchyňské rouzhovory - Roušky a masky

Gustavo

Roušky a masky

(16.9.2020, středa odpoledne)

(Účastníci debaty – MUDr. Benda, t.č. v důchodu, Ing. Martinovský. Rozhovor se odehrává v zahradním altánu. Na stole stojí skleněná lahev s vodou, talíře od oběda, cukřenka, průhledné skleněné těžítko s nápisem Budapest a dřevěné prkénko s půlkou červené cibule. Na stole leží také DeníkN, na jehož titulní stránce je informace, že důchodci možná nepřijdou tolik k volbám v obavách z nákazy koronavirem a to by mohlo vést k nižšímu volebnímu výsledku ANO a A.Babiše a nebo také nemuselo.)

 

MUDr. Benda: „Tohle mi přišlo poštou.“ Hodí na stůl obálku, ze které koukají papírové roušky.“

Ing. Martinovský: „No, to máte od Babiše. Poslal to všem důchodcům.“

MUDr. Benda: „A proč?“

Ing. Martinovský se tázavě podívá na svého tchána: „Přece kvůli tomu koronaviru. Důchodci jsou riziková skupina, tak vám to poslal. Ale hlavně je před volbami, tak to můžeme nazvat takovým předvolebním úplatkem.“

MUDr. Benda: „Hm. Babiš je blb. Ty roušky jsou na nic.“

Ing. Martinovský: „No, s tím, že je blb, to s vámi souhlasím, ale s těmi rouškami... já nevím, všude píšou…“ sebere ze stolu noviny a zamává jimi nad stolem, „… že zabraňují šíření kapének a na těch se ten vir nejvíc drží.“

MUDr. Benda se napije kávy: „Nedá se v tom dýchat.“

Ing. Martinovský: „To říkáte vy? Doktor?! Co mají říkat doktoři, kteří mají roušku na puse celý život v práci!“

MUDr. Benda: „Nemají to pořád. Když jde člověk do kopce…“

Ing. Martinovský tchána netrpělivě přeruší: „No dobře, chápu, když je vedro, nebo když člověk někam běží, tak to není nic moc.“

MUDr. Benda: „To je jako po Mnichovu.“

Ing. Martinovský se na tchána tázavě podívá: „Myslíte před válkou?“

MUDr. Benda: „Jo. To se taky rozdávaly masky. Plynové masky. Taky se v tom nedalo dýchat.

Ing. Martinovský: „Tak vidíte, nic nového pod sluncem, ha ha. A to dostávali všichni?“

MUDr. Benda: „Jo.“

Ing. Martinovský: „I děti?“

MUDr. Benda: „I děti.“

Ing. Martinovský: „A použili jste to někdy?“

MUDr. Benda: „Ne, nikdy… A ty roušky?

Ing. Martinovský: „Co, roušky?“

MUDr. Benda: „Na jak dlouho to je.“

Ing. Martinovský: „No, jedna je tak maximálně na pár hodin.“

MUDr. Benda: „Tak to je na nic. To měl poslat víc.“

Ing. Martinovský se sklání nad novinami, čte si: „No, už takhle to stálo patnáct miliard.“

MUDr. Benda: „Cože?!!“

 

Je půlka září, a přesto vládne nad čtvrtí Smíchov v Praze horké letní počasí. Pod altánem je dusno a posledních čtrnáct dní nespadla ani kapka vody. Údaje o počtech nakažených koronavirem v Česku povážlivě rostou.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.