Lízání

MAJKL65

Vyšlo krásné slunce

a stíny jako smuteční pásky jsou již přišpendleny k tělům

ženy si kreslí kolem očí černé linky, aby věděly kudy zpět z dlouhých pohledů

a oblékají si pavoučí sítě punčoch

do nichž vlétají chlapské myšlenky jako mouchy

je chvíle podzimu a na jazyku mám kromě tvé lásky i modlitbu

ale nemohu ji vyslovit, neboť bys nevzlétla a já nedosáhl bych odevzdání

protože už to budeš každou vteřinou mít

a tak v tento okamžik božího doteku

kdy ti mezi prsty protéká písek, ve kterém se snažíš s marností své pomíjivosti zachytit

a přitom vyléváš se z břehů

vzdávám ti chválu Bože

že jsi nám dal čas, jakožto i tento, kterým dosahujeme beztělí

a nic není mezi námi a tebou

ani stěny domů

ani okna bytů

ani strach

jen velká modrá hloubka, kterou jsou si vody s nebesy rovny

a taky ti děkuji za lesy Pane

ve kterých smím být tak sám, že ti nemohu být blíže

a kmeny stromů mne chrání před úpalem

a dřevo jejich

je mi kolébkou i rakví

i touto postelí, na které to právě děláme

děkuji

kamení je také krásné

ale milenci se mu vyhýbají

i když se s ním krásně rozbíjejí okna našeho dětství

i kolena

abychom se včas dozvěděli o bolesti

které se nikdo nevyhne

ale bez které bychom jen spali

již teď

vzdávám ti chválu z hlubin, které je mým srdcem

cítím, že je velké

a pojme tak do sebe všechny, které jsi mi seslal

ať aby mne milovali nebo nenáviděli

neboť o tom kam padne myšlenka rozhoduje jen malý závan větru

když tě rozpůlí ostří, po kterém jdeš nad propastí

čemuž říkáme život

však těm, kterým jsem lhostejný

těch lituji

neboť jsou mrtvi a mrtvi již zůstanou

protože se tak rozhodli

což je vždy smutné

a tobě má lásko

právě vyrůstají v hlase křídla bílých holubic

a i když tě držím kolem boků

tak jsi kdesi vysoko, kam smí jen duše a ženy

protože sex

je odpověď na to, zda je po smrti něco dál a že to nekončí

tak jako mi potom pohlédneš do očí a otřeš mi před polibkem ústa dlaní

a nebo ne


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.