VÁGUS

Rhodesie

VÁGUS


Lidé k němu mají úctu?
Že vždy alespoň půl tuctu
metrů jsou od něho bokem.
Nemusí ho spatřit okem


by poznali, že se blíží
stojíc kdesi na refýži.
V tramvaji má, snad pro pózu,
k dispozici půlku vozu.


Postarší pán bez domova,
dost mu páchne pravá noha,
tělo, hlava, i ta levá.
Zdá se, snad že mu to neva.


Vypadá ten vágus zvenčí
trochu jak Lábus, jen menší.
Milujem Vás, pane Jiří,
proti Vám báseň nemíří.


Před patnácti lety cirka
špatně uhašená sirka
vzala mu dům za hodinu,
s domem i jeho rodinu.


Jeho výzvou smrt pohrdla,
provaz odstranil mu z hrdla
pohotový člověk nožem.
Tak on událostmi zmožen


ve špitále se mřížemi
bez domu, dětí a ženy,
pobyl celkem měsíců pět.
Člověk, co se zhroutil mu svět.


Tak mu firma zkrachovala.
Příslušným úřadům chvála
- penále, sankce, pokuty,
exekuce - konec krutý.


Tento člověk bez domova
do běžného žití znova
nenašel již dostatek sil.
Snad se ani nepokusil.


Dávno není mužem činu,
zvyknul si na hlad i zimu.
Je mu putna výše daní.
Zvyk si i na pohrdání.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.