Právě

MAJKL65

Jsme sami sobě cizí

jsme sami sobě snem

a ticho zlato ryzí

zdobí svět za oknem.

 

A právě někdo vstává

a jiný zas jde spát

viděl jsem den stín dávat

a noc umírat.

 

A ve tváři ti svítá

snad úsměv to se rodí

a polibek mne vítá

na palubě lodi.

 

Tak napnu plachty vteřin

a hladím ňader vlny

sám na pobřeží peřin

jsem právě ztroskotaný.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.