Krmil jsem labutě,
ty velké, bílé ptáky,
co chtějí chléb
jak ty, jak já taky!
Ač byly bílé
a ne jak havrani,
přec vlezl jsem jim
málem do rány!
Velké měly zobáky
a dožadovaly se chleba,
jako by chtěly sníst mě,
jako bych já byl chleba!
Couval jsem před nimi
a házel jim drobty
ve snaze utéct jim,
aby mě neuklovly!