Bez ptactva utopie

pan Kvído

 

 

v podhoubí nekončící bitky

s nočníma myšlenkama

se musí nacházet klid

říkáš si

a kolem běhají čerstvě kastrovaní psi

s hlavou v hloubi krčního kornoutu

a vesele ti oblizují mezi prsty

oni nepotřebují žádného kozatého Boba

z podpůrných skupin rakoviny varlat

 

v Paláci parazitů si pořídili do koupelny ptáčka

měl hnízdo z mořských řas hned vedle vany

a zpíval

a léčil

ty poraněné hlavy

 

teď je hnízdo prázdné

příliš lidí se budilo s rukou na klice

a po zemi se válí

ustřihlé růžky srdcových dam

a postele v noci kvílí

ale po tom všem si rád

že nakonec můžeš být

na všechno tak trochu sám

 

 

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.