drahnou chvíli už ve vzduchu změna
než vstanu modlí se žena
za mě ať nechlastám z věna
vyrazím z domu na směnu
namísto ženy
na stole nechám ženě měkkou měnu
před dveřmi zastavím nasávám
předtuchu s uchem od ucha až k uchu
přitom už čuju jak sám sobě fabuluju
vteřinu věnuju vzpomínce v které neběduju
kdy v místě díry místo Volodi v lodi díru tmelím
v kterém pořadí těl stromořadí zařadím a zradím