Večerní prostná

Onemanwulfpack

Denně potkávám torza slova kdyby
co víc jsem nucen
usednout s nimi k jednomu stolu
kde přesvědčuji se
že zrovna dnes je to největší léto v roce
když rovníky milenií, minut a vteřin
tnou šedou kůru mozkovou té levobočkovské hemisféry
a ty víš nejlíp
že vkaždém z nás něco umřelo
nebo co já můžu vědět
možná jsme to zabili sami
tím věčným a nikdy nekončícím coby kdyby
mohl bych o tom říct vesmír
ale zmizelo by tajemno očního kontaktu
navíc si myslím
že tys tu enigmu již dávno prokoukla
a nepotřebovalas k tomu tlupu vědců
co v bílých pláštích 
cvičí večerní prostnou
svou vábící sestavu milenecké lability

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.