Nejvíc bolí vlastní neschopnost.
Když slepě bloudíš světem.
Jak oslepený mistr Hanuš, jež sestrojil orloj
A smutně slintáš u brány do světa mocných.
Avšak nemáš prachy na vstupenku.
Sekuriťák je vytrvalej.
Vždycky tě vrátí zpátky za plot.
Snažíš se vlézt tam zpátky.
Sejmou tě znovu.
Lížeš si bolavý rány, a odplazíš se pryč.
Nepotřebuješ bránu.
Všechno už máš.
Najmeš si sekuriťáka.
Tak kdo bude tak dobrej, a přeleze ten plot?
Plot do mého světa?
Tak jako já, po sto dvacátý sedmý?