Zdál se mi znovu ten častý sen
že jsem byl navždy zatracen
Své svědomí nedokázal obhájit
v kruhu nesměl déle být
Ač činů svých většinou lituji
doufal jsem že moudří se smilují
Tak s houfem podobných do exilu mířím
beztak jen prach kolem nás víří
Pak vlídně nikde nepřijati
dostaneme se do opratí
Povedou pak naše kroky
jen do chýší pro otroky
Vrtačkou ve zdi ráno probuzen
raději hned odsouhlasím další den