Vesmír a já: v míru

annnie

 

Vesmír a já: v míru                                                Matylda, úterý 17.3. 2020 večer (vzpomínka z víkendu)

Do černých oken

za bílou záclonou

opřou se znenadání silná světla.


Tak jsou tady?

Fakt zrovna dnes v noci?

Věřím, že přicházejí v míru...

 

Světla zhasnou dřív,

než se stihnu úplně probudit

a na tři vteřiny

ozve se výstražný zvukový signál,

zní to jak Michal David,

tak to je zřejmě nejvyšší stupeň výstrahy,

a pak už jen ticho a tma...

 

Aha

Tak nic

To se v míru vrací domů Renda,

asi z diskotéky.

Nojo, dvě v noci,

to je jeho čas.


Ale kde zůstal Alf?
A kde zůstal čas,
kdy jsem ho sledovala v televizi...
Ach,

to bylo v jiným domě

v jiný době

jinej člověk...

 

Nene,

není mi líto toho času,

předvčerejšího ani dnešního,

jen ať si běží

plyne

chvátá...

 

Jsem zvědavá

na každej novej den,

ty starý vzal čert.

 

Těším se

na každej novej den,

i na ten,

kdy poletím do vesmíru.

 

V míru...

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.