je leden, lišky kaňkují bílý sníh

Philogyny

slib mi


 

Po porodu jsi ochrnula

diagnóza: paréza pánevních končetin

i moje tělo ochrnulo

ležíme vedle sebe

tvoje morda těsně pod mou krví

přivíráš oči

zdá se ti o teplých hrdlech srn

---

stodolou prorůstá černý bez

opuštěné kočky

krysy

krutost kun

rez kuličkových ložisek vytváří groteskní koláže

na povrchu nahmatáš stesk

stejný jako déšť co nakonec vpije se do tváře: i pes

---

voda padá

voda kape tluče utíká

voda zurčí stříká bubnuje /na svědomí plechových střech/

ta voda tu je!

řekls: bojím se ---

---

---

a měsíc šprýmař té noci

ve svém tenkém konci srpem užínal peklo

až ke rtům

vpichy slaných slz

---

zhasni

bolí mě oči jdi k čertu

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.