Proroctví

Danny

Josef seděl na své posteli a pokoušel se odpočívat. Proto mu nebylo vhod, když do jeho pokoje přišel David a začal povídat:
"Proroctví, Josefe! Už jsi slyšel proroctví?"
"Jejda, co zase?" povzdychnul si Josef. Měl "jenom" "normální" depresi a náboženské psychózy mu nešly pod vousy.
"No - začne to tím, že třikrát za sebou bude večerka v deset místo v devět," spustil David. "ale to bude fakt jen začátek. Pak: světla na chodbách budou zářit červeně! Dovedeš si to představit?"
"Co bych nedovedl?" zeptal se Josef, "ale proč..."
"Pak přijde pacient, který nebude brát žádné léky. Podle toho ho poznáme, chápeš? To bude pacient, který změní řád tady na tomto oddělení jednou provždy!"
Josef věděl,  že psychotikům se nemá odporovat, ale zase ho dráždily zjevné nesmysly v Davidově projevu:
"Jaký to bude mít smysl, když nebude mít žádné léky? Jak se tady bude léčit?" divil se.
"No právě: on úplně změní pořádky. Už se nikdo nebude muset léčit. Vnější dveře se otevřou a budeme jimi moci svobodně procházet. Dostaneme klíče, jako mají doktoři. A, abych nezapomněl, ke každému, kdo je nezadaný, přijde speciální návštěva: partnerka, na kterou celý život čeká. "
Než se Josef zmohl k tomu, aby nějak oponoval, David pokračoval dál.
"Ale to už nebudu muset ohlašovat já. Já jsem jenom posel, prorok. To ten pacient bez léků, to on: rozřeší rozpor mezi pacienty, lékaři a návštěvami. Tak nezapomeň: večerka třikrát za sebou v deset. Tím to začne."
"Večerka v deset," zamumlal Josef, lehnul si a přikryl se. Asi je dobré se po čas duševní nemoci něčím utěšovat, mít nějakou naději. Nechtěl ji Davidovi vyvracet. Ať si klidně čeká na pacienta, který nebude potřebovat žádné léky.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.