Hebká jsi

jsemtady

Hebká jsi

když měsíc zalil kraj stříbrem,

a tma přitom skryla nás křídlem.

 

Upovídané rty

své něžnosti vyniknout nechají,

když slova teď význam nemají.

 

Čtyřruční hra

objeví skryté tužby i sklony

rozlévá náhle vášnivé tóny.

 

Zámek těl

občas povolí, aby semknul se zas,

než zruší jej rychle plynoucí čas.

 

Otázka jen

zůstává pod kůží nevyřčena,

pro toho muže zda chceš být žena ...

 

... ještě jednou

... ještě dvakrát

... ještě ...


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.