Směju se

jsemtady

 

Směju se.

Proč mít svrasklé obočí?

Svět, ach ten se netočí

jen kvůli mému přesvědčení,

že kromě mě tu nikdo není.

 

Směju se

nad skvrnami nad ubruse,

nad tím, že jsem nevyhrál,

že se nemám jako král,

ač bych o to třeba stál.

 

Směju se

a o ten smích i opřu se,

když vidím malicherné hádky

o to, kdo má větší zadky.

Raději se držím zpátky.

 

Směju se, já blázen, panák ze sena,

protože neumím být normální

(a co to vlastně znamená?).

Má duše ještě stále ráda sní

a povznáší se nad zemí.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.