Šedobílá

jsemtady

 

Šedobílá.

Obklopuje mě, ba svírá.

A ze všeho kolem mne

vystupují jen obrysy -

jak dojemné ...

 

Tu cítím,

že cos drží můj límec

a k zemi se řítím.

Loupežnická lest?

Bať! Jen ratolest.

 

Procházka

opuštěností podzimního lesa

mě unáší,

mé srdce plesá,

milý Jonáši.

 

Ve velrybě

bylo také příšeří, leč,

a nenes to nelibě.

les svobodu mi dává.

Heč!


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.