Stáváš se

Katariina


už po třech minutách spinkáš

zachumlaná až po nos

zlehka ti odhrnu peřinu pod bradu

a ty bez procitnutí zas se schováš

je tma, že nevidět ani obrys lesa na obzoru

ale z tebe vidím každý vlásek

každou řasu v obloučku tvých očí

i kousek palce, co zapomněl se skrýt

tuším tvé bezstarostné sny a

chci bdít u tebe po celou dlouhou noc

   kdy s každým nepatrným nadechnutím

   stáváš se veršem ve své básni


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.