JEŽÍŠ

j.f.julián

Víra je v člověku. Je, nebo není. 

My, kteří jsme zrozeni a vychovani v atheistickém socialismu jsme k víře měli daleko.

Přesto někde v člověku je, jen ji hledat...

Jsem skalním příznivcem Teorie archeoastronautů, která osvětluje mimo jiné i vznik

víry a rozhodně s ní není v kontrastu, jak by nám Vatikán chtěl namluvit.

Po jedné ze čtyř klinických smrtí jsem napsal toto...


 

 

~ JEŽÍŠ ~

(Umírání)

 

 

Jen slzy Slunce dopadají na hřeby,

a na těch hřebech visí Ježíš sám,

udeřil hrom, zhasila světla na nebi,

do světa vyslán Boží Syn byl nám!

 

~

 

Viděl jsem Pannu Marii;

ve víře je tak pevná - spanilá,

jako bych do úst vzal si hostii,

z obrazu na zdi přišla posila...

 

~

 

Už slza za slzou do dlaní mých teď stéká,

nepravidelně, jak srdce pohasíná,

s každičkým úderem je moje duše lehká,

je lehčí rozloučení,

je lehčí světská vina!

 

~

 

Tak, jako Bůh, se z Nebes ku mně vrací…

JÁ ROZUMÍM

a slyším jeho vzdech.

 

Na kříži přibit Kristus Pán

a nad ním krouží ptáci…

 

V tom podobenství svobody už duše čistá odlétá;

v rukách Božích se ztrácí…

a to mi bere dech!

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.