Dračí výprava... díl třetí.

Gora

Dračí výprava... díl první /blacksabbath/

Dračí výprava... díl druhý /Aru/


Drak i dračice alias saň vyhlíželi poštovního holuba z Ruzyně, kdy že mají nastoupit do Tupoleva Tu - 330 s nejvyšší nosností, který byl pro jejich transport objednán, ale pořád nic. 

Tak vzali každý dvě dráčata na hřbet a na Island se rozlétli sami.  Když přistáli na tamním letišti, zaradovali se členové výpravy a na adresu skvělých letců nešetřili chválou. Ale největší radost měli z toho, že ekodraci svým bezproudovým letem ušetřili životní ovzduší - a hlavně to bylo zadarmo! Za Tupoleva by Evropské společenství vysolilo balík!

"A teď hurá hledat jeskyni, kde bychom rodinku ubytovali," pravil vedoucí výpravy.

"Prosila bych někde blízko bahnišť, po takovém přeletu by bodly termální lázně," ozvala se dvojhlavá saň. "Divže mi cestou nenamrzly letky," zimomřivě o sebe třela křídly.

"No jo, ženská, pořád je jí zima," ušklíbnul se její choť.

"Ano, ano, chceme koupaliště," volaly nezdárné děti. "Pokud možno s pořádným tobogánem!" škemraly.

"Já bych spíš něco pojedl, případně popil," mrmlal drak.

"Trpělivost, všechno bude, v dračí výpravě je i slovutná kuchařka," poinformoval draky šéf výpravy.

"Pár desítek pupachalk i s vejci uvařit v termálním potoce bych klidně zvládla sama, nač kuchařka," našňupla se hned saň.

"Kuchařka je důležitým členem týmu, je to svým způsobem taky vědec, bude zkoumat, jak funguje dračí trávicí soustava," odvětil šéf a drak se hned preventivně chytil za břicho, kde mu hlady pořádně zaškrouhalo. 

K výpravě, která zatím neopustila reykjavijské letiště se blížilo vozítko s islandskou červenomodrobílou vlajkou a diplomatickou vlaječkou. 

"Málem bych zapomněl," chytil se Aru za hlavu,"představuji vám vulkanoložku, doprovodí vás po Islandu. Budete si dobře rozumět - narodila se totiž taky v Čechách."

Vulkanoložka se dračí rodince poklonila.

"Bude mi nesmírnou ctí provázet vás po sopkách Islandu," a vyndala z batůžku mapu ostrova. "Teď jen - kam s vámi?"

"Já bych raději do jeskyně blízko Golfského proudu než někam na lávová pole," musela mít poslední slovo jako vždycky saň.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.