Jako by se nic nedělo...

jarokova

 

Jakoby se nic nedělo.......

 Takže někdy

jdu pomalu s kopce

konec nebere konce

Ale nic se

nikdy neztratí

pár otěží

krajina běží

podél vlaku

tikot se tříští

o hodiny

Proč někdy

nemáme čas

ZAS je iluzorní slovo

a potom

kdežto předtím nikdy nebylo

hledám svou vizi

neviditelnosti

neustále se loučíme

Co proti mne máte

nic nevím

a ani to vědět nechci

Zklamal jsem vaše očekávání?

Dobře vám tak!

Vlak zná koleje své svobody

my jsme otroci

pouště bezradnosti

stále někam spěchají

přesýpací zrna hodin.

 I já jsem schopen velkých věcí

hned je ale spláchnu

Proč hledáte genia?

Což nemáte ten nejlepší

vzor sami v sobě?

Naše století není

o nic horší...........

            Než co?

Co je horší

než nic?

Ovšem po malé chvilce

jakoby se nic nedělo

jen někdo někde zemře

a někde někdo

se narodí.

Nic se nám

neodepírá

Závaží vážek

vážně vážím

pak ale sníh

se obrátí v smích

a já spěchám časem

jako na vlak

Není možné

být autentickým

permanentně.

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

jaroslav kovaříček, Adelaide, Austrálie

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.