Neboj

MAJKL65

Na nebi hoří sluneční svíčka

na tvář nám kanou paprsky vosku 

a spánkem ještě těžká máš víčka

jsou slyšet ptáci a klení vozků.

 

A první vlaky míří již v dálky

přejezdy zvoní jak ráno na mši

dopisy mraků jsou bez obálky

v nich zprávy dobré a též ty horší.

 

Světla je tolik, že smím již vidět

spatřit čas stínů a věčnost tebe

že je ta chvíle chci právě vědět

kterou vše uvnitř pálí a zebe.

 

A pes si v dálce na Měsíc štěká

ač je den bílý jak duše tvá

život ten plyne jak kamsi řeka      

neboj se vody té smrt není zlá.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.