In memory II

cvrcka

.

 

Troufala jsem si v rozvalinách 
dívčími rysy klenby tkát,
pozvednout prach na majestát.
Teď zbývá dutá kocovina,
bez glazur zítřky připomíná.
 
Part stezek, který jsi mě učil, 
nechává rezonanci spát,
černým peřím jde prstoklad,
píšťaly lodyh rozezvučí,
šňůra stop zeje ve břehu...čích?
 
Zmizels mi - z tvaru pod rukama,
hrnčířský kruh se točí dál.
Z loktů mi roste kostival
a prsty kroutí hnízda vranám.
 
Jílem jsem chladně objímána.

 

.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.