asimilace

atkij

 

 

už tušíš jak se vrůstá do zahrady

na bližším konci seješ

na druhém čekáš až nebe spustí

a spustí modřinka co obrala

o budku loňského rehka

 

dřepíš kořeníš níž a níž

mezi klíčky mrkve a hrachu

kde jen se bere to sklo a kamení?

 

---

pěšiny vedou k bližšímu sudu

tam nebo kam nebo tam

uprostřed švestka vlky štve nebe

otevře kohout vystřihne duhu

ve středu myšlenky propustný důlek

 

---

svíráš kmínek přerostlé pláňky

s privátním časem jak ptáci v budce

sílí pípání sílí k letu

až míry převezme okolní vzduch

 

---

tak usedni do stínu

hluboko do sebe

zkušenost přichází v sevřeném cyklu

pozoruj zázrak hledáčkem ticha

 

kolikrát luskneš než vyletí ptáček

než slunce vytáhne stonky jak prsty

tolikrát vzpomeň si s kým vedeš řeč

 

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.