VySvĚdČeNí, aneb podivuhodný Pepík

Aru

Ministerstvo školství nesouhlasí s tímto textem a označuje ho za maximálně škodlivý a kdyby mohlo, tak by ho s velkou chutí scenzurovalo. Prosím nečtěte ho, pokud vám nebylo 18 let a ani ho nečtěte svým dětem. Text obsahuje humor vymykající se představám ministerstva. Raději svým dětem přečtěte právě vydanou knihu napsanou našimi úředníky "O prospěšnosti státních škol,' v prodeji již o prázdninách ve vybraných knihkupectvích. :D

: D


Bylo 30. září, co to povídám, 30. června. Pepík opět dostal vysvědčení, ale tentokrát ke svému údivu místo samých jedniček měl samé pětky. Škola ho ve druhé třídě začala maximálně srát. Raději chodil do lesa a objevoval přírodopisná tajemství přírody osobně, než ze tvrdých školních lavic ve vydýchaném vzduchu školní třídy, který je dobrý na paměť a tříbí smysly.

 

Pepík měl les takříkajíc v krvi, protože jeho maminka, nadšená houbařka houbařila ještě v devátém měsíci těhotenství a tak se Pepík narodil do jehličí, kam žuchnul, když jeho maminka zrovna čistila křemenáče. Maminka vybavena jen košíčkem, lipovým čajem v termosce, papírovými pytlíky a "rybičkou" ho tehdy zabalila do natrhaného kapradí. U studánky mu dala napít z chladivé vody, protože neměla mlíčko. Pepík pak ležel dva týdny se zápalem plic v Malé dětské nemocnici ve Vrtiškovicích a jeho maminka chodila na psychologická sezení k Dr. Tvrdému, tak se narodil později Pepíkovi bráška Frantík.

 

Za školou Pepík nejraději sbíral lysohlávky a Muchomůrky Červené se kterými se vydával na halucinogenní jízdy. Lehával po lesích, místo aby se řádně vzdělával, nikomu to nepřišlo divné, jelikož místní si o něm říkali, že je z divné famílie. Jeho maminka z toho ale měla potíže, protože Pepíkovi rostly neomluvené hodiny a musela podávat vysvětlení u paní Ředitelky Mokré, která s apatickým manželem neměla šťastné manželství a tak vzala za vděk ruční prací Pepíkovi maminky.

 

V sedmi a půl založil Pepík s bráškou a několika nejduchaplnějšími spolužáky rockovou skupinu "Malí buřti," Pepík měl bicí na dřevěný xylofón, Anička trumpetku a zpěv, Kája chrastítko a tamburínu a Frantík flétničku. Kapela ale zůstala nepochopena nehudebními rodiči i spolurodáky, kteří připodobňovali vystoupení Malých buřtů k meluzíně po rambajs. Kapela se na nátlak obyvatel Vrtiškovic rozpadla a došlo i k zabavení hudebních nástrojů a zákazu vstupu na místní uměleckou školu.

 

Pepík nevěděl co si má s vysvědčením počít, když tu uviděl na cestě domů opuštěný zapalovač, to sama prozřetelnost mu ho dala do cesty. Pepík došel domů, kde byl akorát bráška Frantík, který měl samé jedničky, což hned dal s jásotem Pepíkovi doma vědět, jak se mu zadařilo. Pepík se jen ušklíbnul, věděl už jaký obrat může v životě dítěte školní docházkou povinné přijít. Pepík se posadil v pokojíku k dětskému stolečku a připravil si pastelky a čtvrtku papíru, vedle položil vysvědčení, které hodlal zfalšovat. Chvíli pečlivě pozoroval vysvědčení, než se pustil do práce začínajícího padělatele. Když byl hotov, zkontroloval originál a padělanou kopii. Byl spokojen, podle Pepíkova mínění bylo padělané vysvědčení k nerozeznání, až na známky. Udělil si samé jedničky, které krásně vybarvil různými barvičkami, aby vynikly a maminka mohla být šťastná a nemusela navštěvovat různé odborníky.

 

Poté vzal to hnusné vysvědčení do umyvadla v kópelce, které zapálil. Vysvědčení hořelo a okolo se linula vůně Pepíkova vítězství, což s veselým poblikáváním kvitovalo čidlo na stropě. O chvíli dorazili hasiči, ale Pepík se železným klidem zapřel inkriminovaný dokument, jehož shořelé zbytky chytře spláchl. Vyšetřovatelé v hasičských kombinézách se nemohli zmocnit důkazů, protože žádné nebyly. Pepík se chlubil, že dostal samé jedničky a znechucení detektivové raději odjeli hasit problémy jinam.

 

Pepík nedočkavě čekal na maminku, která chodila až večer, pracovala u silnice za městem, kde měla mnoho klientů. Když maminka přišla domů utahaná z celodenní práce, Pepík ji s vítězoslavným úsměvem ukázal svoje vysvědčení, Maminka se vůbec nezlobila a začala se ohromně smát. Pepík nechápal co by měl pást, když mu maminka řekla, že z něho bude určitě jednou pasák.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.