Tsunami

MAJKL65

Tráva je vzbuzena již bude ráno

tma ještě jako stín je mezi námi

okno je do nebe zející ranou

a za sklem létavic tiché tsunami.

 

To prší kamení do bílých polí

z obilí vymlátil čas opět hvězd

zrníčka krásou tou člověka bolí

než vstane a bude kříž svůj zas nést.

 

Semafor Měsíce přepíná tvary

navěky od nás svou odvrátil tvář

a tvarů věcí den přináší dary

a lampář v souhvězdích zhasíná zář.

 

Viděl jsem noci té daleké vesmíry

jeden z nich byl jsem já a druhý ty

a také života okamžik nesmírný  

a most mé touhy co dotek to nýt.    


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.