podzimni

pété

Jsou kapky vody

na skle

od posledních letních koupání

plavu

do těch

kde budeme spolu

vířivkových

zase to řekni

přijeď

a já sebe na chvíli omámím

tím

že svět je otisk mých představ

potvrzení

mého vnímání

to brzké smrákání

si vezmu osobně

je podzim

znak delšího času pro nás

mezi večerníčkem

a prvním ranním vlakem

od vás

od Tebe

miluju když v polospánku

vypadáš jako zhmotnělá

něha

co mě rukou objímá

jen tak mimochodem

nikdy bys to nepřiznal

ale nikdo mi tolik nedá

života jako ty

těch poklon

zaheslovaných v narážkách

vlídnosti a  pozornosti

často si představuju

že jsem neviditelná

a v noci uléhám

vedle tebe

miluju tě víc

než svět snese

a než sneseš ty


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.