Vrtiška a Záhada prvního září - díl třetí

Aru

Psaní Blackí a Aru.

Díl druhý >tady<


"Pche," uslyšeli z boudy. "Pexeso jo? U nás v krčmě se hrají jinší karty. Což takhle mariáš? Umíte?"
"Baže umíme," dvojhlasně zvolali Jiří a Linda.
Za chvíli už se od stolu U Jednonohýho papouška ozývalo:
"Betl! Flek! Durch! Re!"
To Linda a Jiří mastili mariáš jako staří námořníci.
Ferda k tomuto účelu uvolnil pár kousků dvoukorun a korun.
"Haf, haf, haf, haf, vaúúúúúú." V překladu to znamenalo: "Víc nedám, sám mám málo a ještě jsme nezačali ani pořádně záhadologovat."
"Cink - cililink - cink," přeťal poslední flek páně Vrtišky lodní zvon.
"Tak to tady máte! Parník Tichá Sova právě přistál. Můžete nastupovat," zahalekal  bodrý pán prodávající loděnky na lodě z boudy.

"Tak šup, šup, Lindo, ať nám parník neuplave," popoháněl Lindu Jiří. Ferdu nemusel. Ten byl ukázněný. Zavazadla už stála připravená v řadě jako vojáci na buzerplace.

 

"Vítejte na palubě, já jsem kapitán Falešný Vous, dobře se zamkněte v kajutách, v noci tady chodí kostlivci a zpívají sirény, cha, cha, chá. To byl jenom takový žertík. Přeju vám příjemnou plavbu a stevard vás doprovodí do kajut."

"Já jsem tak ospalá," zívala Linda, "Jiří ale máme dvě kajuty po dvou postelích, to je zapeklitý oříšek, ehm echm ehmhm."

"Ferda spí se mnou..."

"Ale Ferda když je teď ve službě, určitě bude chtít být sám, aby měl klid na čištění zbraně a ták..."

"Hafí?" Kroutil Ferda vočima o co se jako Linda snaží.

"Vlastně když vidím Ferdovu uniformu, tak mě dost znepokojuje představa spát vedle policisty." Usoudil Vrtiška a šel do kajuty s Lindou, aby měl Ferda svůj klid na policejní hodinu. Ferda si ráznými chvaty a hmaty udělal ležení, tak že si naskládal pod hlavu tolik polštářů, až spal úplně u stropu a nechal si zdát o Betince. Mezitím Jiří a Linda zalehli ve svých postelích. Jiří ale okamžitě usnul, protože byl v tomto směru tak trochu trouba.

Noční parník Tichá Sova si za pravidelného oddychování motoru prořezával cestu vlnami na Prahu, na Hamburg, na..., vlastně naši pasažéři měli vystupovat v  Davlích, kde se chtěli přelodit na Sázavu a kajakovat proti proudu do středu státu. Vrtiška totiž byl v mládí známý kajakopřeborník, vítězil díky svému nezaměnitelnému stylu známému jako 'Na Vrtišku,' určitě jste o tom slyšeli od své babičky, prastrýce, pra...

 

A bylo ráno, ptáčkové vesele zpívali:

"Vstávat holoto líná!" Vlnky jemně šplouchaly kolem parníčku, který v noci urazil strašlivě dalekoucí cestu z Vrtiškovic skoro téměř až k Davlím, jenže:

"Zatraceně, to je zas druhýho?" Dumal kapitán Falešný Vous, probírajíc se rukou ve svém falešném vousu, "doufám že to řeší někdo schopnej."

"Prosím, prosím, on to řeší tady pan Jiří Vrtiška, nejznámější záhadolog na světě," hlásila hned Linda, aby byla první, aby jí to nikdo nevzal od úst.

"My jedeme do Číhoště! Tam je střed republiky a určitě tam najdeme nějakou stopu.'Vonhovoto' požádal sám pan ministr školství," doplnila ještě honem a podívala se na Jiřího, co tomu jejímu proslovu říká.

"Říká se správně spisovně, Lindo, on ho o to," opravil dychtivou Lindu Jiří a obrátil se ke kapitánovi.

"Až najdeme 1. září, tak bude prvního září a všechno se vrátí do starých kolejí. Vydržte, kapitáne, vydržte. On Ferda......Kde je vlastně Ferda?" Pan Vrtiška se rozhlížel kolem sebe, ale nikde svého pomocníka neviděl.

"Ferdo! Ferdo! Kde jsi? Budeme vystupovat!" 

"Haf!" Ozvalo se od mola, kde stál už vyloděný Ferda u kufírků s vypucovanou uniformou, tak až házel odlesky jako maják na pobřeží.

"Tak ať se vám daří suchozemský krysy, cha cha chá, no, to byl jenom žertík pane Vrtiška, doufám že to dáte do kupy, docházejí mi zásoby rumu a k vejplatě je pořád stejně daleko."

"Nebojte se kapitáne, před Vrtiškou padne každá záhada." Hlásila Linda a mrkla po Jiřím, který se divil, dívajíc se na Ferdu, jak se dostal na molo, který se díval na ptačí trus na zemi.

 

V Davlích si půjčily kajaky, Ferda odmítl jet s Jiřím a vzal si psí minikajak, v kterém si pádloval sám v uniformě vodní stráže, aby hned mohl pokutovat opilé vodáky. Jiří plul s Lindou, měl šedivé kraťasy s šedivými pruhy tak dlouhé, až vypadaly jako kalhoty. Linda měla červenorůžové bikiny, moc ji to slušelo a vodáci plující po proudu ztráceli balanc na hladině, míjejíc záhadolo-pátrací jeden a půl tandemu. Kajakovali jako šílení, tedy až na Lindu, ta se slunila. Jiří vytrvale vedl před Ferdou, až měl Ferdánek úplně upádlovaný pacinky, ale prozíravě měl zabalený v kufírku motor na člun, který nyní použil a zmizel Lindě a Jiřímu z očí. Ferda pak vystoupil v Ledči nad Sázavou a vychutnával na lehátku džus a pocit vítězství.

 

- Tři díly a záhada mizí jako vlny za kajaky - v nedohlednu?


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.