Svoboda

Kristule

Co je pro vás svoboda? Pro každého znamená svoboda něco jiného. Někomu stačí hodně peněz, nové auto a třeba být na volné noze. Dneska budu vyprávět co svoboda znamená pro mě. Já třeba nepotřebuji hodně peněz pro sebe, ale potřebuji je, abych si mohla zajistit náhradní ruce a nohy v podobě asistenta. Když mám ruce a nohy tak můžu dělat co chci, jako je třeba chodit ven, vařit nebo zajít do společnosti. Prostě žít život jak zdraví lidi bez handicapu. Můžu třeba poslouchat audioknížky, mít svého králička Emu, nebo můžu poslouchat hudbu a být na sociálních sítích. A taky pracuji na svém velkém projektu. Občas se vidím se svýma kamarády, začala jsem skládat puzzle, prostě se snažím žít plnohodnotný život. A je úplně jedno, jestli jste na vozíčku nebo ne. Dokonce si myslím, že žiji víc plnohodnotný život než zdraví jedinci. A pak je otázka, co si můžu dovolit podle toho, kolik mám peněz. Moje máma si myslí, že strádám v Praze a chtěla by, abych se někam podívala, abych měla dost peněz a mohla si něco koupit pro sebe. To je sice hezké, ale stát nám nedává dost příspěvků, abychom si to mohli dovolit. Není svoboda jako svoboda.  

 

Svoboda je i to, že mám čas sama pro sebe a že si můžu o všem rozhodovat sama. Já osobně jsem ráda, že můžu bydlet v Praze, to jsem vždycky chtěla, že si můžu uvařit co chci a dělat si co chci. 

 

Ale třeba když bych chtěla nějaký nadstandard, jako jít někam se podívat, třeba do jiného města, nebo na nějakou akci mimo Prahu, tak na to potřebuji víc peněz, abych si mohla zaplatit asistenci. 

 

Samozřejmě, že si můžu koupit co bych chtěla, ale musím se koukat, jestli vydržím do dalšího měsíce s penězi. Ale to si myslím, že máme všichni. Ale už nemůžu koukat jenom sama na sebe, protože mám králička a ten musí něco pít a mít čistou klec. A mít nějakou základní péči, jako je doktor. To jsem ale vždycky chtěla, se o někoho starat. Člověk, když se může o někoho starat, tak mu to přináší štěstí jako mně můj králiček a cítí se užitečný. Co všechno dělám, to mi dělá velkou radost, a myslím si, že se posouvám. A s tím posouváním souvisí i mé sebeuvědomování a můj vozík přestává být mým handicapem. 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.