Když choří zeď...

Muamarek

 

 Tady je báseň namluvena: http://muamarek.cz/files/mp3/kdyz-chori-zed....mp3.

 Doprovodné foto: https://muamarek.rajce.idnes.cz/Kdyz_se_houby_louci,_rijen_21/1509263778.


 

 

Září již odplulo – a v říjnu se dřív stmívá.

Rána jsou mrazivá. Pak odpoledne prší.

Den tvář má odulou – zvěř bloumá bez krmiva.

Jak se čas nazývá? Snad příhodně: „Věk mršin“.

 

 Nadvláda hniloby dál dřevo rozežírá.

Někde ho velebí, že tvrdé je a vzácné:

Nábytek vyrobí – ubohý, samá díra,

vnutí ho se škleby, kdy škrt si s troubou plácne. 

 

 Když stará matrace se oknem opět vrací,

když palác, zablácen, je určen k asanaci,

pak mlžná opona nad krajinou se zvedne.

 

 Kamna jsou vychladlá – a komín smutně škytá.

Oknům skla vyhládla – skla mnoha dešti smytá.

Když zeď se rozstoná, dům zhroutí se den ze dne…     

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.