trochu halucinogenní

Dagmaram

podzim mlhou přepudroval
líce stromů,
slimáčí třpyt 
na zpozdilých kloboucích,
do jehličí  napadané skrojky
a možná doma spolu na noviny,
 
jak vynahradit 
skládání plátků na přeskáčku
a vysátou kapku krve z prstíku,
 
v tu chvíli tě napadá, že
nedát je jako ukrást,
 
houbová polévka
je náhle cítit hřibem hořkým
 
otevřeš ústa?
pro jedovaté dražé
muchomůrek zelených,
 
toxiny vypumpované s žaludeční šťávou,
pípání křivek životních funkcí
 
a ty jseš rád,
kdybys houbám nepropad,
přišel bys o všechny ty perspektivy
 
tak trochu halucinogenní

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.