Hejkalova tužba

Květa Sněžnická

Tichnou hlasy v temné noci

Jen hejkalův hlas teskně zní

Sám lesem bloudí, bez pomoci

Srdce ho bolí, o velké lásce sní

 

Závoj noci s ránem splývá

Marné je lásky soužení

Srdce co miluje, pobolívá

Čas plný je možných nadějí

 

Baruška krásná, s vlídnou duší

Ta jeho ženou musí být

V srdce mu vstoupila, víc než tuší

S tou jedinou chce hejkal žít

 

Člověkem chce se hejkal stát

Čarodějnice mu přání splní

Za lásku dívky, svou má dát

Jinak se sudba nevyplní

 

A jak to všechno dopadlo?

Veselka byla, jakou vesnice neznala

A do roka ta krásná Barča

Synka v kolébce houpala


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.