Ticho

Polina

Pod javory někdy sedí

holčičky, asi tak sedmileté

s uplakanýma očima

a šatečky potřísněnými od fialek

 

Tisknou se ke kmeni

až mají ručičky otlačené

klíče od jeviště

nebo nevinní galejníci

 

Sedí a doufají

že nepřijde.

Že vlásky nebudou vonět

po dešti a hejnech na drátě.

 

Ale v dálce cinkají klíče od vinárny.

 

Javory nemají náruče

a téměř nikdy nekřičí


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.