Pip í píp

Ozzozorba

„Pí píp pí … zlámané peří, krev a špína to je ta správná hlína píp píp pí,“ hvízdal na větvi ptáček.

Sova, která všechno slyšela, se ptáčka zeptala: „Obloha je modrá a vítr nefouká. Máš pěkná křídla a zobák bez kazu. Proč hvízdáš takové ohavnosti?"

„Když už jsem všechnu krásu vypískal,“ písknul ptáček „co jiného mi zbývá než opěvovat ošklivost. I ta má své místo na sluníčku.“   


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.