směr klíční kost

atkij

 

 

po dědovi

letitou srdcovkou otvírám zahradu
nejblíže zemi
bramborou otáčím klíčkem k nebi
zahrnu do hladka pro život budoucí
až skryje kotníky
zahrnu směr klíční kost

 

kos

záhon je živý jeho tancem
třikrát se ohlédnu
ještě tam je

 

kuchyň je mýtina

za oknem les
sýkorka rehek straka kos…
postupně na jedné jedli
když jsme jedli
slyšené zpěvohry tvořily oblohu
viděné přelo se o hlavní chod

 

babi

pes loví téma sotva pár vteřin
pes nosí téma ve tvaru balónku
po celou dobu co tu jsi

 

skleník

léta zapomínám
na nízkou zárubeň ve výšce čela
bývám v něm očima o krok dřív
až bolest vždy připomene
kdy třeba klonit hlavu

 

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.