Postsnění

malej_blazen

Sny se houpou

a jsou na vodě

plují

jako oblaka na nebi

a za obzorem

pozvolna se trhají

o špičaté zobáky

ptáků


Kdysi jsem psal básně 

proto, abych zazanamenal nanebevztetí sebe sama.

Ten skvostný výstup na Olymp své vlastní duše. 

Se-be-po-zná-ní!

To je to pravé martýrium.

 

Ale dneska už na to seru!

 

Koupil jsem si slamněný klobouk

a rozevlátou košili.

Světlemodrou, lněnou, v létě v ní není vedro.

A začal jsem chodit do kaváren

a číst noviny - baví mě palcem roztírat tiskařskou čerň titulků.

Piju vermut a sním si, jak sedím pod Švýcarským nebem, někdy těsně po vzniku dada - no hlavně se nesmát krávám!

a z toho všeho udělaly se mi pod očima černý pytle a takový ty drobný vějířky vrásek.

Ve vousech a vlasech se mi stříbří

a z toho odlesku, bych byl býval spadl 

z těch nebeských výšin.

Ovšem jenom za předpokladu, že bych sám sebe oslnil.

Už ani schránku nevybírám a reklamy hrozí tou nenadálou explozí do společných prostor

spolčení vlastníků - koho zasáhne ta posvěcená kulka, k zemi se sesune s štěstím na rtech a zůstane nesmrtelným.

A spát chodím pozdě v noci, k smrti unaven

a ráno se budím, ne o moc víc odpočatý, když už i ve snech směji se sám sobě.

A nakonec, no nakonec jsem potkal lidi. Stáli proti mě, tvrdili, že vždycky, že jsem je jenom neviděl a já si je začal prohlížet, prohlížet ze všech stran: otevřete svá stavidla věční Dismasové! 

a jediné co o nich můžu zatím říct, že jsou tak zatraceně těžcí a těžkopadní.

Ale slibuji, že o dalších svých poznatcích podám zprávu.

 

A co dál?

 

V hlavě mi z toho všeho zní

roztahaný shoegaze slévající se dohromady

tak jako mé dny,

které přesto dokážu si jasně rozlišit,

protože si je píšu sám.

 

A co dál?

 

Dřív jsem psal básně proto,

abych nemusel myslet sám na sebe.

A dnes je píšu,

abych snad mohl žít, jen si je nikdo nepřečte, protože v mžiku mizí.

A tak prosím Bože, roztáhni nám čas, ten kolik nám ještě měří a můžeme jej strávit spolu,

roztáhni ten čas, ať nám neunikne jedna jedina vteřina, i kdyby byla poslední Postsnění.

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.