Chytám se

zirkonia-leona

Na ostří rána

 chytám se snů

abych neupadla 

v bublině života

minulost třpytí se

mírně zvadlá

láska mi před časem uschla

ve starém květináči

slzy jsou vzácný artikl

k vzkříšení nepostačí 

možná bych modlit se měla

ale nevěřím

budoucnost temná je zcela

jako dým 

bojím se do ní spěchat

a zouvám si boty

přesto mé bosé nohy

směřují do nicoty 

na břehu večera

chytám se vzpomínek

abych neupadla

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.