V troskách Kolosea
Některá slova
jsou silný tabák
i pro našince básníka.
I otrlý rapper
se může náhle zakuckat
pokud by toho chtěl vyslovit
až příliš mnoho.
Jiné veršíky ale
jsou jenom prázdné flakony,
z nichž vyvanula voňavková vůně
dávných salonů.
...A pak se v tom vyznej
v té poezii plné póz,
v té třpytivé jevištní mluvě
jednoho Velkého Herce!
Pravda a lež
se ve mně perou
jako tygr a lev
a v troskách Kolosea
sedí jen náhodní turisté.
Pavučina
Vždy teatrálně dýchneš na sklo,
do chvilkového obláčku
nakreslíš prstem srdce
a zíráš zasněně do zahrady...
Básník i mlčí
poeticky,
básník i mlčí
výmluvně,
zatímco pavouk v jeho nitru
už spřádá inovovanou síť
z lepkavějších slovíček,
do které bude chytat vločky,
tu a tam podzimní list
a nebo perlový náhrdelník
v uplakaném dešti.
Pavouk je totiž neochvějně
vždycky uprostřed všehomíra
a sbíhají se k němu všechny nitky
bez ohledu na kořist.