nenechavé ruce sněhové
věžičky křičí, nechci, ne a ne
Pod ospalými víčky
za okny hoří svíčky
oči kostelní střeží
nevinnost svých věží
jsou rozmarné a zlobí
sukýnkami se zdobí
z mrazivých bílých pěn
i vítr z nich je unešen