Vitráže

egil

Platit skelné za poznané;
vitráže krajin... A od úst plamen
je možná smyčka na krk proudu.
 
Budou dvě hvězdy: První projdu. Druhá
mezi futra napne struny.
 
Kreslit runy na znělou hlínu;
hraji slepý. Projdu. Minu.
 
Jsou těla nocí z parafínu;
daleko k ránu... Kousek v klínu
 
tepy snad mají kůstku v strojku,
když Eva pije z ryby pramen.
 
Na filmu těla pro pozvané,
barvami platím za vývojku.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.