Hvězdář

Ironair


 

Jak hvězdář co v noci

zapomněl se vznést

a do rána  se diví

jak světlo hvězdy

z nebe smělo smést

a slunce na něj civí

však pozoruje s údivem

svět už není jak ho znal

Slunce Květy Život

nechají se někam vést

a následují jeden bod

bez pokory beze studu

pošlapány cesty jejich

nehledě na zákony

všechno se to točí směrem

slunečnice ukroucená

nedivím se co Tě nemá

to kouzlo jsi lásko TY !!!


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.